Tři bratři z Mydlovaru 

V roce 1561 se opět v historii kraje připomíná Mydlovar. Na pravém břehu Labe, stoupajícím ke Stratovu, byla rozsáhlá doubrava. Byla prokletá. Lidé se těmto místům vyhýbali, protože zde byli nebezpečné močály a toulali se tudy vlci a divoké kočky a navíc zde podle vyprávění strašili duše mrtvých loupežníků. V těchto místech ale přesto žili v polovině 16.století tři bratři Cyprián, Mikuláš a Jan Roudničtí. Hlavně ale Cyprián, kterého oba bratři navštěvovali. On byl kdysi dávno přistižen při pytláctví, při kterém na něj byl políčen zastřelený jelen. Byl za to uvězněn, ale z vězení za pomocí přátel uprchl a nikdo netušil, že žije ve zříceninách polorozbořeného hradu Mydlovaru v neprostupném lužním pralese, kde se ukrýval před svým pronásledovatelem, regentem z přerovského zámku.

V rodině Roudnických se udržela prastará pověst o získání šlechtického titulu s erbem. Do těchto lesních končin zavítal jednoho dne i císař Ferdinand I. se svojí loveckou družinou. Císaře vzdáleného od družiny napadl rozzuřený kanec. Cyprián, skrývající se v lese, však císaři přispěchal na pomoc a jednou ranou sekyrou do hlavy kance zabil a zachránil císaři život. Císař ho pak za svou záchranu odměnil šlechtickým titulem a erbem s vyobrazením bobra, jenž se v tu dobu hojně vyskytoval ve zdejší krajině. Příběhy bratrů Roudnických zpracoval ve svém románu ,,Tři bratři z Mydlovaru,, spisovatel Karel Sellner.