popis hradu

Snad všechny nejvíce zajímá, jakou měl hrad asi podobu. Hned zpočátku je na místě odmítnout romantickou představu F.Schulze  z jeho románu Nymburská rychta, podle níž měl mít hrad dvouvěžovou dispozici. Nejčastěji přejímaná domněnka považovala Mydlovar za typický vodní hrad jehož jedinou součást tvořila obytná válcová věž. Tento názor se podařilo v poslední době ještě zpřesnit. Jednalo se o zavřený hrad, který dnes zřejmě působí mohutněji než tomu tak v minulosti bylo. Jinak je Mydlovar typickou ukázkou bezvěžového hradu s plášt'ovou zdí a zřejmě i jediným zástupcem tohoto typu ve středních Čechách. V porovnání s podobnými hrady v Čechách, je jedním z mála, které vznikly již na konci 13.století. Zárovenˇ je také patrně jediným českým celocihelným hradem. Přestože existence věže nebyla zatím potvrzena a ani odborníci se k tomuto názoru nepřiklánějí, mohla se hypoteticky nacházet v severní, vstupní části na přechodu do vnitřní části, jako jakási branská věž. Hrady s plášt'ovou zdí se hojně stavěly především v Dolním Rakousku, na Moravě a Slezsku. Možná právě v některé z těchto zemí při svých diplomatických cestách narazil na tento typ hradu Mutina z Kostomlat. Z 2.poloviny 13.století jsou z Čech známé podobné hrady Lanšperk, Pustohrad s nejstarší fáze Košumberka.

Stavební popis hradu
Staveništěm hradu v místě vybíhajících labských ramen a mokřin se stala malá vyvýšenina, která byla zřejmě ještě výrazně uměle zvýšena. Voda a okolní mokřiny tak hrály značnou roli v obranném systému hradu, i když tato výhoda byla nejspíše vykoupena velkými nepříjemnostmi - mraky komárů, komplikovaná doprava apod. Do dnešních časů se zachoval celý areál hradiště oválného půdorysu s několikanásobným systémem vodního opevnění. Vlastní hrad Mydlovar se nacházel na nejvyšším pahorku, výrazně přesahujícím okolní terén. Zachované zbytky obvodového zdiva z gotických pálených cihel připomínají způsobem stavby středověké městské hradby v Nymburku. Skutečná podoba hradu se podle zbylých zdí dá jen těžko určit - šlo patrně o jednu budovu obdélníkového půdorysu s věží, lichoběžníkovým předhradím a dvojitým valem s příkopy. 
Dvoudílný hradní areál byl přírodou dobře zabezpečen na jižní a východní straně, zbylé musely zajistit navršené valy a uměle vyhloubené příkopy, které vymezily celý areál. Předhradí, podobu jehož zástavby blíže neznáme, se v něm nacházelo na východní straně na ploché vyvýšenině lichoběžného obrysu. Dvojdílné jádro na západní straně má dnes podobu výrazného pahorku. Kromě terénní konfigurace zlepšené nejspíše ještě násypem je to dáno i skutečností, že hrad se při svém zániku zavřel, takže dnešní terénní úroveň v něm leží podstatně výše než ve středověku. Do jádra se vstupovalo od severu, kde se nacházelo menší nádvoří dochované dnes v podobě plošinky. Jinak spíše oble probíhající ohrazení druhého nádvoří se k němu obracelo rovnou stěnou, v níž musíme předpokládat existenci brány. Protáhlý areál druhého nádvoří dnes působí spíše dojmem kráteru. Je to dáno tím, že hlavní obrannou stavbou zde byla mohutná cihlová plášťová zeď, jejíž zbytky na několika místech patrným lícem tvoří vyvýšený okraj. Podobu vnitřní zástavby, která se k ní přikládala, doposud neznáme.